Turecko

O Turecku

Více než 320 slunečných dnů v roce, dlouhé písečné či jemně oblázkové pláže, křišťálová voda a bez nadsázky jedno z nejkrásnějších pobřeží světa. To vše už stačí k prožití nezapomenutelné dovolené.

Kromě slunce, pláží a moře má však Turecko skutečně co nabízet. Více než 430 odkrytých antických měst (s těmi neodkrytými činí jejich celkový počet okolo 2000) činí Turecko muzeem pod širým nebem a nabízí ničím nesrovnatelné historické a kulturní poklady jako např. Trója (Homérova Ilias a Odysea), Ephesos (nejzachovalejší antické město na světě, navštívil jej i sv. Pavel na své misijní cestě po východním Středomoří, o němž se dočtete i v Bibli), Pergamon (vznikaly zde první vázané knihy a místní knihovna konkurovala té známé Alexandrijské v Egyptě), Patara nedaleko Antalye (rodiště sv. Mikuláše), sultánský palác Topkapi nebo chrám Matky Boží v Istanbulu.

Na území dnešního Turecka, obydleném již 8 tisíc let př. n.l., se rozkládala říše Chetitů, kteří si podmanili i Babylon. Usazovali se zde Urartové, stěhovali se sem řecké kmeny Frýgů a Lýdů. Stejně rozpínaví byli peršané nebo Kimerijci. Po porážce Peršanů vojsky Alexandra Velikého vznikla pergamská říše a po ní přišlo panství Římanů. Roku 330 zde byl založen první křesťanský stát. Anatolii začali osídlovat Seldžukové. Křižáci dobyli Konstantinopol (Cařihrad). Protichůdně došlo k expanzi osmanské říše a nakonec i k jejímu zániku.

Anatolie se tak stala jedním velkým panoramatickým dějištěm plodného prolínání i nesmiřitelných střetů rozmanitých kultur a protichůdných náboženství. Je posvátnou půdou rozkvětu i zániku slavných říší i kolbištěm bezpočetných osudných válek. Každá z těchto civilizací však po sobě zanechala své historické svědectví, úchvatné památky a proměnila turecké území v jedno velké muzeum dávno zašlých věků.

Turecko se rozkládá na hranici mezi světadíly Asií a Evropou a představuje tak spojení Východu a Západu, středověku a moderní civilizace. Je rodištěm řecké civilizace a země, která byla kdysi součástí rozsáhlé Římské říše. Najdete zde jak tajemnou východní exotiku, tak i částečně zmiňované nejskvostnější historické památky Evropy.

Tato země s 67 miliony obyvatel udiví každého proměnlivostí své své tvářnosti. Nečekaně se střídají v sobě uzavřené krajinné celky, jako bychom cestovali ne jednou, ale mnoha rozmanitými, nevídaně krásnými zeměmi. Zde nechybí nic. Budete okouzleni mořem s mnohakilometrovými písečnými, oblázkovými či skalnatými plážemi, horskými masivy jako jsou Pontus a Taurus, vyhaslými sopkami – Velký Starat (5156 m), řekami, prameny veletoků Eufratu a Tigridu, bohatými minerálními prameny, nádhernými horskými jezery, obrovským slaným jezerem Van uprostřed náhorní Anatolské plošiny, lesními porosty a stepí. Geologické mnohotvárnosti odpovídá pestrost vegetace a zvířena. Jednotně však na celém území platí příslovečná turecká pohostinnost, srdečnost a blahodárná bezstarostnost. Pro Turky není nic takový problém, aby jim vzal z jejich tváře úsměv, natož stál za nějaké vrásky.

Podél pobřeží Egejského a Středozemního moře můžete obdivovat ta nejkrásnější antická města včetně neporušených měst, jako jsou Ephesos nebo Pergamon. Toto pobřeží nabízí i nádherné pláže omývané křišťálově čistou vodou, jež jsou zasazeny do kouzelné krajiny. V neúrodném středu Anatolie najdeme naleziště z období tajemných Chetitů z doby bronzové (Chetité uzavřely s Egypťany první mírovou smlouvu na světě) a neuvěřitelně rozsáhlá podzemní města a jeskynní příbytky Kappadokie s téměř prvními křesťanskými kostely ne světě, kde se skrývali křes´tané po přelomu letopočtu před římskými císaři.

Na pobřeží Černého moře, kde hledali Jáson a Argonauti Zlaté rouno, se nachází legendární Trabzon (Trebizond), zatímco východní Turecko láká Vanským jezerem a biblickými místy jako je hora Starat, kde přistála Noemova archa. Turecko se může pochlubit jednou z nejlepších světových kuchyní, ale i orientálními koberci a klenoty v přeplněných bazarech a moderními nočními podniky v turistických letoviscích.

V moderní uspěchané době nám stále něco schází. Proto se vydáváme do zemí, které nabízejí právě to, co hledáme. V hotýlku, o který se stará rozvětvená rodina, najdeme dědečka, který zasvěcuje do hoteliérství vnoučka, který právě dorazil ze školy. Pokojské si při úklidu prozpěvují a recepční se s opravdovým zájmem bude vyptávat na Vaši rodinu. Nehledejme nedostatky, jsme ve Středomoří a přijeli jsme načerpat teplo. Třeba právě to lidské.

ZAJÍMAVOSTI Z TURECKA

Turecko je ze tří stran obklopeno mořem. Uzavřené Černé moře omývá 1 695 km severního pobřeží země a dosahuje hloubky 2 244 m. Břehy jsou velmi strmé. Vzhledem k malému výparu a početným řekám, které se do něho vlévají je jeho největší slanost pouze 18 promile. Slanější je Marmarské moře (26 promile), které má hloubku až 3 500 m a délku pobřeží 1 189 km. Egejské moře vytváří díky své členitosti nejdelší linii – 2 805 km, hloubka se pohybuje kolem tisícovky metrů, slanost na severu 38 promile a 39 promile na jihu, kde přechází ve Středozemní moře, jehož pobřeží se táhne podél Turecka v délce 1 577 km.

V Pohoří Taurus, v jihovýchodním Turecku, roste na horských svazích jeden z nejkrásnějších a nejvzácnějších stromů – Cedr libanonský. Lidé jej využívali po tisíciletí a pro jeho vzácné vlastnosti mu projevovali vždy velkou úctu, takže se postupně stal stromem posvátným o němž se zmiňuje i sama Bible. Polde legend byl cedr použit i na stavbu chrámu Davidova a Šalamounova a známe jej i z hrobky faraona Tutanchamóna.

Cedr libanonský je spojován s Libanonem a dokonce se někdy uvádí, že roste pouze na území tohoto státu. Není to však pravda. Hlavní cedrovou zemí je Turecko.

Turecko je oblastí termálních pramenů, jejichž vydatnost se řadí mezi sedm nejbohatších zemí světa. Jsou projevem postvulkanické činnosti. Vyskytují se v oblasti Izmirského zálivu, dále na východ podél řeky Büyük Menderes, v jižním Turecku a jižních svazích Taurusu u Silifke, Adany a Ceyhanu. Je jich kolem tisícovky. Na více neý pětině z nich vznikla termální zařízení, na mnoha již ve starověku. K nejznámějším patří prameny Pamukkale, kde bylo postaveno lázeňské město Hierapolis. Termální prameny nejčastěji slouží k léčbě revmatismu a chorob dýchacího ústrojí.

Na východě Turecka pramení dvě biblické řeky – Eufrat (turecky Firat) a Tigris (Dicle). V současné době na nich stojí soustava velkých přehradních nádrží.

Turecko je 16. nejlidnatější zemí světa. Počet obyvatel překročil 67 miliónů.

Na území dnešního Turecka se narodil sv. Mikuláš ve městě Patara (město mezi Fethiyí a Kasem na jižním pobřeží Turecka) a posléze žil nedaleko ve městě Myra (dnešní název Demre).

Jeskyně, ve které se narodil Abrahám, leží nedaleko města Urfy v jihovýchodním Turecku, kudy kdysi vdla stezka ze severní Mezopotámie. Necelých 40 km jižně od tohoto města se nachází bizardní vesnice Charán (Harran), která je podle knihy Genesis také úzce spjata s Abrahámem, který zde žil před čtyřmi tisíci lety i se svou rodinou a odkud vedl svůj lid do země Kanaán.

Sv. Pavel se narodil ve městě Tarsus na východě Turecka, kde byl postaven i první křesťanský kostel na světě – Kostel sv. Petra. Na východě Turecka se nachází vyhaslý vulkán Velký Ararat o výšce 5 165 m, na němž se podle Bible zachytila Noemova archa.

Tulipány nepocházejí z Holandska, nýbrž z Turecka, odkud se do Holandska dostaly v 17. století prostřednictvím holandských obchodníků.

Díky vlivům z Egypta a Asie předběhly řecké maloasijské osady na čas vývoj v pevninském Řecku. Právě v nich působili první řečtí filozofové, ale také básníci a vědci. Za všechny jmenujme básníka Homéra, otce historie Hérodota z Halikarnassu (dnešní turecký Bodrum) či již zmíněného Thaléta z Milétu, jehož věty o trojúhelnících jsme se všichni učili již na základní škole. Od národů Malé Asie však přejali Řekové i ražbu mincí, tudy přišlo do Řecka také písmo. Malá Asie se tak stala skutečným mostem, kudy do pevninského Řecka proudily poznatky z orientálních říší, které byly díky delšímu vývoji vyspělejší. Tento stav však netrval dlouho. Zakrátko se Řekové, kteří všechny získané poznatky pečlivě prozkoumali a utřídili, sami ocitli v čele vývoje. Vedle rozumového poznání to byla i na svou dobu neobvyklá svobodomyslnost většiny řeckých obcí, která přála novým názorům a objevům.

Jeden z nejkrásnějších a největších chrámů a zároveň jeden ze sedmi divů světa byl postaven u Dresu (jihozápad Turecka). Byl zasvěcený, jako celé město Efesus, bohyni Artemis – bihyni plodnosti. Druhý ze sedmi divů světa naleznete v prázdninovém letovisku Bodrum (antický Halikarnasos). Je jím Mauzoleum – hrobka perského krále Mauzola.